První reakce přišly pochopitelně z burzy a z prezidentského paláce. Korejský index KOSPI ztratil necelých 5 % během prvních 60 minut, o zhruba procento ztratil korejský won vůči dolaru. V Koreji byl vyhlášen stav nebezpečí a armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. KLDR vyhlásila státní smutek (od 17. 12. do 29. 12.), státní pohřeb je plánován na 28. prosince, přičemž zahraniční delegace „nebudou akceptovány“. Tento týden se navíc má dohodnout potravinová pomoc USA a Korejské republiky výměnou za pozastavení obohacování uranu v KLDR a smrt Drahého Vůdce tak může plánovaný průběh narušit.

Co však smrt Kim Čong Ila znamená pro Koreu? Předně, Kim Čong Il nikdy nedosáhl takové popularity, jaké se těšil jeho otec. Moci se ujal v roce 1994, země čelila hladomoru a díky snaze stát se jadernou velmocí bylo na KLDR uvaleno embargo na obchod s vojenskými technologiemi a luxusním zbožím. Země prošla nezvládnutou měnovou reformou, prakticky se zhroutila hospodářská spolupráce s Korejskou republikou, eskalovaly vojenské konflikty na Korejském poloostrově. Určeným nástupcem je Kim Čong Un, který však díky svému věku a pozici v tradiční korejské rodině (narodil se jako třetí a nejmladší syn Kim Čong Ila, navíc jeho třetí manželce) má svoji pozici velmi těžkou a je otákou, jestli se stane novým vůdcem KLDR a s jakými pravomocemi. Vývoj v KLDR se tak dá odhadnout jen velmi těžko. Korejská republika nyní bude vývoj na Severu pečlivě sledovat (ostatně to dělá stále) a vyčkávat, jak se situace vyvine.

A jak se zpráva projevila bezprostředně v ulicích Daejeonu? V restauracích je puštěn zpravodajský kanál YTN (místo obvyklých hudebních kanálů nebo seriálů), ale jinak lidé zachovávají klid a přípravy na Vánoce. Pevně doufám, že klid vánočních dní nebude v Koreji narušen ani letos.